24.08.2009

Má vláda důvěru?

V Poslanecké sněmovně ani na počtvrté nebyla vyslovena vládě ČR pod vedením Mirka Topolánka nedůvěra. Pro nedůvěru hlasovalo 96 opozičních poslanců. Vládu podrželo a hlasovalo proti návrhu 97 poslanců, z toho 95 koaličních a 2 přeběhlíci. Hlasování se zdrželi 3 poslanci (rebelové z ODS) a 4 poslanci se hlasování nezúčastnili (2 zelené rebelky a 2 přeběhlíci z řad ČSSD).

Má tedy vláda důvěru ? Podle Ústavy ČR ano, z logiky věci ale ne. K vyslovení nedůvěry je třeba 101 poslanců. K vyslovení důvěry stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců. Vláda, ale aby posílila své sebevědomí a kredit, sama o vyslovení důvěry nepožádá. Existuje reálné riziko, že by toto hlasování neustála. Vláda již reálně nedisponuje v Poslanecké sněmovně nadpoloviční většinou.

 

Mirek Topolánek se rozhodl před 2 roky pro velmi křehké vládnutí, založené na přeběhlících, kteří byli k tomu pozitivně či negativně motivováni. Vláda pod rouškou stabilizace veřejných rozpočtů provádí protilidovou politiku. Podbízí se pouze hrstce nejbohatších občanů.

 

Před krajskými a senátními volbami hovořil premiér o úspěších vlády. Za největší úspěchy vlády považuje zrušení víz do USA, zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů a medaile bratrům Mašínům. Když jsem slyšel jeho slova nemohl jsem věřit vlastním uším. Pak jsem přemýšlel o smyslu politiky a správy věcí veřejných. Vláda je tady od toho, aby rostla životní úroveň ve všech jejích faktorech. Tím se ale vláda bohužel nemůže chlubit. Jaké jsou tedy reálné výsledky vládnutí této vlády ?

 

ODS přebírala vládu v roce 2006, kdy tempo růstu české ekonomiky bylo 6,8%. Vloni ještě zásluhou setrvačnosti rostla ekonomika (měřeno růstem HDP) o 6,2%. Letos dochází k výraznému poklesu tempa růstu na cca 4,5%. Důvody jsou jak subjektivní, tak i objektivní. Pravdou je, že na světových trzích došlo ke zdražení potravin a surovin a v do 2.poloviny roku se promítne částečně i světová bankovní krize. Tempo růstu však výrazně negativně ovlivnila nevyvážená reforma veřejných financí. Ta na úkor středně a nízko příjmových vrstev obyvatel zvýhodnila nejbohatší část naší společnosti. Zvýšením snížené sazby DPH došlo k výraznému nárůstu inflace, které v letošním roce činí skoro 7%. Průměrná míra inflace v zemích EU letos činí 4%. Snížení reálných příjmů důchodců, rodin s dětmi a řady zaměstnanců zvláště z rozpočtové sféry, spolu se zdražováním snížilo životní úroveň většiny obyvatel. To se projevuje i ve spotřebě obyvatel, která začíná stagnovat.

 

 Životní úroveň nemá jen hmotnou stránku. Lze říci že se zvýšila bezpečnost občanů ? Určitě ne. Policii chybí přes 5.000 policistů. Do ČR proudí mnoho cizinců, kteří hledají v Česku zaměstnání. Tento dramatický nárůst přináší i řadu rizik od bezpečnostních, přes zdravotní až po multikulturní. Naše zdravotnictví patří v Evropě i přes někdy oprávněnou kritiku mezi nejkvalitnější. Zavedení regulačních poplatků však v převážné většině nemá logiku. Jak regulujeme novorozence, kojence a vůbec děti. Copak maminky chodí s dětmi rádi k lékaři ? Připusťme, že někdy může starý člověk navštívit lékaře trochu zbytečně. Tito lidé však celý život pracovali, platili zdravotní pojištění a tudíž mají právo, tak jak říká Ústava ČR právo na bezplatnou zdravotní péči. Poplatky jsou vlastně proto, že vláda tzv. zastrojovala výši zdravotního pojištění. Lidé s příjmy nad 90 tisíc měsíčně již z vyšších příjmů zdravotní ani sociální pojištění neplatí. O tom jaká je vymahatelnost práva raději nemluvit. Stále více výhod má viník než poškozený či oběť. Těch negativ je samozřejmě více.

 

Co je však nepřípustné je politický styl vlády. Je plný politické korupce a lidské arogance. Ten premiérův prostředníček je vidět všude. Česká vláda spolu s prezidentem patří k největším potížistům v Evropě. Její proti evropské zaměření je zřejmé. Stejně tak nadbíhání USA. Vrcholem arogance je snaha proti vůli převážné většiny národa umístit na naše území americký radar. ODS je strana klientelismu a vnitřně degeneruje. V jejím zájmu je její vlastní sebeočista, pokud je toho ještě vůbec schopná.

Když vzbouřenci v době francouzské revoluce dobili Bastilu a zpráva se donesla do královského paláce ptal se král Ludvík XVI. proč se tak stalo. Dostal odpověď: „Jeho veličenstvo došel chleba, lidé nemají co jíst a bouří se“. Na to královna Marie Antoinetta zareagovala: „A proč jim nedají koláče“? Premiér Topolánek mi někdy a zvláště v poslední době Antoinettu připomíná. Nepřeji mu její fyzický konec, neboť za několik měsíců skončila pod gilotinou. Jeho politický osud však bude podobný. Český národ hodně vydrží a některá rozhodnutí dělá se zpožděním. Po žluté kartě v krajských volbách brzo přijde – fotbalovou hantýrkou řečeno – karta červená. A bude to po právu. Češi si zaslouží lepší vládu.

 

                                                                       

Václav  ŠLAJS, poslanec za ČSSD