16.09.2010

Ing. Bis: Jak „opravdu“ funguje město Plzeň

Při setkání s občany, novináři i některými pracovními kolegy zjišťuji, že mnoho z nich nezná obecné principy, jak funguje a jak je ve skutečnosti řízeno město. Rád bych tedy v pár bodech shrnul, z pozice dlouholetého zastupitele a jedno volební období i náměstka primátora, řízení města Plzně.

Dovolte mi několik obecných, pro pochopení problematiky však zcela zásadních, informací o Plzni. Zastupitelstvo města Plzně má již několik funkčních období po sobě 47 členů, kteří jsou voleni na dobu 4 let v komunálních volbách. Výkonným orgánem města je Rada města, která má v současné době 9 členů včetně primátora. Všichni členové Rady musí být zároveň členy Zastupitelstva.

 

Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem města. Dle zákona existují rozhodnutí, které náleží výhradně Radě města, a které ani Zastupitelstvo není schopné změnit. V pravomoci Zastupitelstva je naopak možnost odvolat celou Radu nebo jednotlivé radní. Zastupitelstvo také volí primátora. Primátor je hlavním představitelem města, ale nechápejme ho jako šéfa Rady! Praxe ve vedení města je v tomto smyslu odlišná od vedení firem. Ačkoli je primátor nejvyšším představitelem, nemá práva veta vůči Radě a není také nadřízeným náměstkům primátora a radním. Může být tedy přehlasován nadpoloviční většinou radních a absolutně nic s tím, lidově řečeno, neudělá.

Samo město se však jako firma do značné míry chová. Statutární město Plzeň má roční rozpočet zhruba 5,5 miliardy korun, což je pro představu 2x větší balík peněz, než s kterým hospodaří Plzeňská teplárenská a.s. a Plzeňské městské dopravní podniky a.s. dohromady. Plzeň i se svými 10 obvody má také více než 1200 zaměstnanců, mezi které ale nepočítám pracovníky příspěvkových organizací zřizovaných městem, tj. divadel, škol a školek, kterých jsou další stovky.

 

Problém, na který chci upozornit je ve správě a řízení takto velkého města. V demokratických volbách není nikdy zaručeno, že bude zvolen schopný odborník na funkci ekonomického nebo technického náměstka. Radní by měli rozumět jak financím, tak investicím a také dopravě, kultuře a sportu. Ve spolkové republice Německo je Rada města volena přímo z odborníků (rozumějte z lidí, kteří se konkrétní oblasti věnují intenzivně a dlouhodobě buď v pracovním, nebo v politickém životě). Tuto formu voleb však český zákon bohužel nepřipouští.

Práce v zastupitelstvu města Plzně, dle mého názoru, vyžaduje znalost města a odbornou kvalifikaci. Bez toho není politická reprezentace schopna činit žádná kvalifikovaná rozhodnutí. Žádná firma si netroufne přijmout na místo šéfa investic a šéfa financí člověka nekvalifikovaného a neznalého. Pro práci v Zastupitelstvu se tedy každá zkušenost z oblasti řízení či další odborné znalosti hodí.

 

 

Je pochopitelné, že při hlasováních v Zastupitelstvu většinou rozhoduje stranická příslušnost a jistá loajalita ke klubu zastupitelů, jehož je zastupitel členem. Převládá tedy tzv. blokové (stranické) hlasování, kterému by však měla předcházet odborná a věcná diskuse na klubech i v zastupitelském sboru.

Druhý problém, který s tím souvisí, je určitá míra spolupráce mezi zastupiteli, radními, těmi co vládnou i pozicí. Dobře fungující město není totiž dáno zákonem, ale dobrými vztahy mezi volenými zástupci, kteří dokážou táhnout za jeden provaz, a to stejným směrem!

Přeji proto občanům města v letošních komunálních volbách dobrý odhad a šťastnou ruku při výběru zastupitelů.

 

Ing. Jiří Bis, senátor P ČR

kandidát do Zastupitelstva města Plzně